|
|
Fotonická krystalická vlákna
Dočkal, Martin ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím nekonvenčních optických vláken se zaměřením na fotonická krystalická vlákna. Jsou zde popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken z hlediska fyzikálních a optických vlastností a přenosových parametrů. Je zde vysvětleno, co jsou fotonické krystaly, na jakém principu pracují a jaké jsou možné typy těchto krystalů. Dále jsou popsány typy fotonických vláken běžně užívaných v oboru optických vláken. Také je objasněno fotonické krystalické vlákno, zejména jeho struktura a hierarchie jednotlivých typů. V práci jsou charakterizovány, znázorněny a popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken a je zde uvedeno využití konkrétních vláken. Pomocí programového prostředí je demonstrován princip funkce jednorozměrné periodické struktury na Braggově vlákně. Graficky jsou zde porovnány jednotlivé simulované návrhy struktury jádra s komerčně dostupnými vlákny. Výsledkem této práce je snaha o přiblížení funkčnosti fotonických krystalických vláken a možnosti nalezení nových vláken s vhodnými disperzními charakteristikami k možné aplikaci ve vláknové optice.
|
|
|
Syntéza struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem
Šedý, Michal ; Kovács, Peter (oponent) ; Raida, Zbyněk (vedoucí práce)
V mikrovlnném pásmu se pro realizaci elektronických obvodů využívají především planární technologie. Problémem planárních obvodů je šíření povrchové vlny. Povrchové vlny způsobují nechtěné vazby mezi dílčími částmi struktury a degradují její parametry. Řešením je využití struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem. Jedná se o periodické struktury, které jsou schopny v určitých pásmech kmitočtů povrchové vlny zadržovat. Tématem práce je seznámení se s modelováním těchto struktur v programu Comsol Multiphysics pro jedno- a dvou rozměrné struktury.
|
|
|
"Ab initio" studium systémů na bázi CeO2
Fečík, Michal ; Szabová, Lucie (vedoucí práce) ; Chvoj, Zdeněk (oponent)
Heterogenní katalýza hraje významnou roli pro zvy¹ování efektivity rùzných procesù. Vysokou katalytickou aktivitu vykazují oxidy ceru patøící k tzv. reducibilním oxidùm, je¾ snadno uvolòují èi (zpìtnì) pøijímají atomy kyslíku prostøednictvím procesù redukce a oxidace. Zámìrem pøedlo¾ené práce je vypoèítat pásové struktury a øezy plochami konstantní energie objemových a povrchových systémù oxidu ceru pomocí kvantovì-mechanické "ab initio"metody Teorie hustotního funkcionálu. Numerické simulace jsou provádìny pomocí programového balíèku Quantum ESPRESSO za u¾ití metod rovinných vln a pseudopotenciálu. Silná korelace elektronù v pøípadì atomù ceru je modelována pøidáním Hubbardova U-èlenu. Hlavní dùraz je kladen na mo¾nost porovnávání teoretických výsledkù s tìmi získanými pomocí experimentální metody úhlovì-rozli¹ené fotoelektronové spektroskopie umo¾òující pøímý zisk jak pásových struktur, tak øezù plochami konstantní energie zkoumaného materiálu. Porovnání pomù¾e jak poznat mo¾nosti a mo¾né hranice zmínìné experimentální metody, tak i roz¹íøit její teoretické zázemí vedoucí k prohloubení znalostí materiálù perspektivních pro katalýzu. Klíèová slova: Teorie hustotního funkcionálu, Hubbardùv U-èlen, pásová struktura, plocha konstantní energie, Brillouinova zóna 1
|
|
|
"Ab initio" studium systémů na bázi CeO2
Fečík, Michal ; Szabová, Lucie (vedoucí práce) ; Chvoj, Zdeněk (oponent)
Heterogenní katalýza hraje významnou roli pro zvy¹ování efektivity rùzných procesù. Vysokou katalytickou aktivitu vykazují oxidy ceru patøící k tzv. reducibilním oxidùm, je¾ snadno uvolòují èi (zpìtnì) pøijímají atomy kyslíku prostøednictvím procesù redukce a oxidace. Zámìrem pøedlo¾ené práce je vypoèítat pásové struktury a øezy plochami konstantní energie objemových a povrchových systémù oxidu ceru pomocí kvantovì-mechanické "ab initio"metody Teorie hustotního funkcionálu. Numerické simulace jsou provádìny pomocí programového balíèku Quantum ESPRESSO za u¾ití metod rovinných vln a pseudopotenciálu. Silná korelace elektronù v pøípadì atomù ceru je modelována pøidáním Hubbardova U-èlenu. Hlavní dùraz je kladen na mo¾nost porovnávání teoretických výsledkù s tìmi získanými pomocí experimentální metody úhlovì-rozli¹ené fotoelektronové spektroskopie umo¾òující pøímý zisk jak pásových struktur, tak øezù plochami konstantní energie zkoumaného materiálu. Porovnání pomù¾e jak poznat mo¾nosti a mo¾né hranice zmínìné experimentální metody, tak i roz¹íøit její teoretické zázemí vedoucí k prohloubení znalostí materiálù perspektivních pro katalýzu. Klíèová slova: Teorie hustotního funkcionálu, Hubbardùv U-èlen, pásová struktura, plocha konstantní energie, Brillouinova zóna 1
|
|
|
Fotonická krystalická vlákna
Dočkal, Martin ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím nekonvenčních optických vláken se zaměřením na fotonická krystalická vlákna. Jsou zde popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken z hlediska fyzikálních a optických vlastností a přenosových parametrů. Je zde vysvětleno, co jsou fotonické krystaly, na jakém principu pracují a jaké jsou možné typy těchto krystalů. Dále jsou popsány typy fotonických vláken běžně užívaných v oboru optických vláken. Také je objasněno fotonické krystalické vlákno, zejména jeho struktura a hierarchie jednotlivých typů. V práci jsou charakterizovány, znázorněny a popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken a je zde uvedeno využití konkrétních vláken. Pomocí programového prostředí je demonstrován princip funkce jednorozměrné periodické struktury na Braggově vlákně. Graficky jsou zde porovnány jednotlivé simulované návrhy struktury jádra s komerčně dostupnými vlákny. Výsledkem této práce je snaha o přiblížení funkčnosti fotonických krystalických vláken a možnosti nalezení nových vláken s vhodnými disperzními charakteristikami k možné aplikaci ve vláknové optice.
|
|
|
Syntéza struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem
Šedý, Michal ; Kovács, Peter (oponent) ; Raida, Zbyněk (vedoucí práce)
V mikrovlnném pásmu se pro realizaci elektronických obvodů využívají především planární technologie. Problémem planárních obvodů je šíření povrchové vlny. Povrchové vlny způsobují nechtěné vazby mezi dílčími částmi struktury a degradují její parametry. Řešením je využití struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem. Jedná se o periodické struktury, které jsou schopny v určitých pásmech kmitočtů povrchové vlny zadržovat. Tématem práce je seznámení se s modelováním těchto struktur v programu Comsol Multiphysics pro jedno- a dvou rozměrné struktury.
|
host ::
RSS.